Vyhlášení nouzového stavu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky přináší problémy i rodičům, kteří mají děti ve střídavé, ale i výlučné péči.
Množí se případy, kdy rodič odmítá předat potomka druhému rodiči z obavy o přenos nákazy Covid-19.
Mnoho rodičů, má zato, že nepředání dítěte ke styku s druhým rodičem je v nouzovém stavu legitimní a ospravedlnitelné. Jde přece o to nejcennější, o zdraví dětí.
Opak je pravdou. Veškerá soudní rozhodnutí či rodičovské dohody o péči o děti jsou platná a účinná i za trvání nouzového stavu.
Podle § 865 odst. 1 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), „rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven.“ Důraz je potřeba klást na slovo „stejně“, tedy dítě má v zásadě nárok na péči každého rodiče ve stejné míře.
Podle § 875, odst. 1 OZ: „Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte.“ Podle nálezů Ústavního soudu je v zájmu dítěte profitovat z péče obou rodičů stejně.
Jednou z významných složek kompetence rodiče pečovat o dítě je také schopnost respektovat právo dítěte na druhého rodiče a vztah mezi dítětem a druhým rodičem podporovat. Pakliže rodič tuto kompetenci neprokáže, může to být důvodem pro rozhodnutí soudu o omezení styku s dítětem, nebo o změně péče ve prospěch druhého rodiče.
Vyhlášení nouzového stavu Vládou ČR není důvodem k porušování práv dítěte na péči obou rodičů.
Mnoho rodičů argumentuje tím, že v době, kdy mají dítě ve faktické péči, oni sami nikam nechodí, dodržují karanténu, ale druhý rodič chodí denně do práce, stýká se s různými lidmi a je tedy potenciálním rizikem přenosu nákazy. Tento argument však nemůže obstát. I v nerozvedených rodinách může v době nouzového stavu jeden nebo oba rodiče docházet do zaměstnání, kdy provoz zaměstnavatele práci z domova neumožňuje, a i v těchto rodinách se riziku nákazy nelze úplně vyhnout.
Za stávající situace lze rodičům doporučit, aby se snažili především dohodnout, sami se maximálně chránili, nevystavovali sebe ani děti zbytečným rizikům a při svých rozhodnutím přihlíželi především k zájmu dětí. Nepředání dítěte by mělo být naopak druhým rodičem tolerován v případě, kdy je např. jeden z rodičů nakažený, nebo je nemocné dítě, nebo je člen domácnosti v karanténě, případně je zde jiný důvod zvláštního zřetele hodný.
Co dělat v případě, když vám druhý rodič odmítá děti předat?
V případě, kdy zde existují vážné důvody, ohrožující zdraví dětí, je vhodné, aby se rodiče především domluvili. Aktuálně pečující rodič, který dítě nepředá k pravidelnému styku s druhým rodičem, může druhému rodiči například nabídnout náhradní styk poté, co nepříznivá situace pomine. V případě bezdůvodného nepředání dítěte druhému rodiči se lze obrátit na Úřad pro sociálně-právní ochranu dětí (OSPOD), případně podat návrh k soudu na vydání předběžného opatření k dočasné úpravě styku.
Moje dítě uvízlo v zahraničí.
Jedním z důsledků nouzového stavu je také uzavření hranic.
Od 14. března 2020 00.00 hodin byla až do 24. dubna 2020 23.59 znovuzavedena vnitřní ochrana hranic s Německem a Rakouskem a vzdušná vnitřní hranice. Státní hranice se Slovenskem a s Polskem se uzavřely z iniciativy těchto zemí. S účinností ode dne 31. března 2020 od 00:00 hod do 12. dubna 2020 byl nařízen zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince.
Mnozí rodiče po uzavření škol v České republice řešili situaci svěřením dětí prarodičům. V případě, že se prarodiče nachází v cizině a dítě se do uzavření státních hranic nevrátilo, jeho návratu do České republiky nic nebrání. Zákaz vstupu na území České republiky platí pouze pro cizince. Dítě, občan České republiky nemá vstup do země nijak omezen. Podle informací Ministerstva vnitra je umožněno i předání dítěte - cizince rodiči – cizinci, žijícímu v České republice např. na základě dlouhodobého povolení k pobytu. Předání lze uskutečnit na státních hranicích. Pro více informací lze volat na telefonní linku Ministerstva vnitra: +420 974 815 394, +420 974 815 395.
Comments