00420776105670, 00420603288571
Výživné
Jak dlouho se platí výživné?
Dosažení věku 26 let neznamená, že dítě automaticky ztrácí nárok na výživné. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba oprávněného, jeho neschopnost sám se o sebe - pokud jde o výživu - postarat.
Co zahrnuje výživné
Výživným se tradičně rozumí určitý majetkový soubor věcí (peněžní i nepeněžní povahy) a jiných právních hodnot (osobní péče), o nichž platí, že jsou penězi ocenitelné, který poskytuje jedna osoba druhé proto, aby ji vyživovala, tj. aby uspokojovala její životní potřeby. Výživné zahrnuje jídlo, ošacení, náklady na vzdělání, kroužky, kulturní a sportovní akce. Do výživného může být zahrnuta také tvorba úspor. Do výživného nepatří náklady na dárky, kapesné apod.
Z jakých kritérií vychází soud při stanovení výživného?
Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Hledisko potřeb dítěte tak není samo o sobě rozhodující. Dalšími kritérii pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Co když povinný rodič zatajuje své majetkové poměry.
Neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.
Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4620 Kč.
Jak zahájit řízení o výživném na nezletilé dítě.
Nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, může rodič podat návrh na stanovení výše výživného soudem.
Ve většině případů rozhoduje soud o výživném v rámci řízení o péči o nezletilé děti pro dobu před a po rozvodu manželství.
Návrh na určení výživného lze podat u místně příslušného soudu, kterým je obecný soud nezletilého dítěte, tedy soud v místě jeho bydliště.
V návrhu je potřeba uvést:
Jméno, příjmení, datum narození a adresu nezletilého dítěte a jeho rodičů, specifikovat běžné i neběžné měsíční výdaje na potřeby dítěte (kroužky, obědy, náklady na brýle, rovnátka, školu v přírodě, náklady na léčbu, atd.), uvést příjmy a majetkovou situaci rodičů (příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z divident, vlastnictví movitých a nemovitých věcí, stav financí na bankovních účtech. Je vhodné rovnou navrhnout výši výživného na každé dítě.
Jak postupuje soud a jak dlouho soudní řízení trvá.
Soud ustanoví dítěti kolizního opatrovníka, kterým je místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (obecní/městský úřad), tzv. OSPOD.
Pokud se rodiče na výši výživného shodnou, soud jejich návrh posoudí, provede dokazování, posoudí majetkové poměry rodičů a potřeby dítěte, zjistí, jestli je navržena výše výživného dostačující, vyžádá si stanovisko OSPOD a dohodu rodičů schválí. O výši výživného soud zpravidla rozhodne spolu s rozhodováním o péči o děti na jednom, dvou jednáních, tedy ve lhůtě cca 2-3 měsíců.
V případě, že je mezi rodiči o výši výživného neshoda, soud provede dokazování, posoudí majetkové poměry rodičů, potřeby dítěte, vyžádá si stanovisko OSPOD a o výši výživného rozhodne autoritativně. V takovém případě je běžné, že soud nařizuje několik jednání, vyžádá si doplňující důkazy, může si nechat vypracovat znalecký posudek, apod. V případě, že se strany odvolají, může řízení trvat déle než 1 rok.
POZOR
Rozsudek o výživném je předběžně vykonatelný, tedy, i když se rodiče proti rozsudku odvolají, rozsudek je vykonatelný okamžikem jeho vyhlášení.
Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.
Kolik se platí výživné
Soud vychází z § 915 až 918 Občanského zákoníku, a to zejména z těchto zásad:
-
Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů.
-
Přihlíží se k odůvodněným potřebám dítěte, k přípravě na budoucí povolání, zdravotní stav a věk dítěte.
-
Posuzují se schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodičů (nejen příjem, ale i jejich výdaje a vlastnictví movitých či nemovitých věcí).
-
Posuzuje se počet vyživovacích povinností, míra zapojení rodiče v rámci péče a styku.
-
Posuzuje se míra péče o dítě každého rodiče.
-
O výši výživného rozhoduje soud.
-
Tabulka Ministerstva spravedlnosti je vodítkem pro soudce, ale není právně závazná.
Tabulka Ministerstva spravedlnosti stanovuje orientační výživné pro děti ve čtyřech věkových kategoriích: do pěti let, od šesti do deseti let, od 11 do 15 let a nad 16 let. Výše výživného je v nich v závislosti na věku dítěte a na počtu celkem vyživovaných dětí navržena v rozmezí od osmi do dvaceti procent čistého příjmu vyživující osoby.
Zdroj: https://www.penize.cz/rodicovstvi/436819-vyzivne-nova-tabulka-vypocet-urceni-doporuceni-pro-soudy
Doporučují tabulka
POZOR
Podle manuálu k používání tabulky vypracovaného Ministerstvem spravedlnosti: „Tabulka nezohledňuje některé okolnosti, které mohou být v konkrétním případě pro určení výše výživného významné. Zohledňovány nejsou například majetkové poměry rodiče dítěte. Dále nejsou zohledňovány také další okolnosti, které mohou mít v konkrétním případě vliv na životní úroveň rodiče a dítěte, jako je kupříkladu podíl nového partnera (manžela) rodiče na uspokojování potřeb rodiny. Odhlíženo je také od dalších skutečností, které mohou mít vliv na strukturu výdajů jednotlivých domácností a jejich životní úroveň (např. právní důvod bydlení, náklady na dopravu, energie atd.). Tyto skutečnosti bude třeba případně vyhodnotit individuálně, nedohodnou-li rodiče o výživném, měl by k nim přihlédnout také soud. Tabulka je určena pro standardní případy. Není využitelná například pro děti, které mají z vážných zdravotních důvodů vysoké odůvodněné potřeby.“
Komu se výživné platí.
Výživné se standardně platí k rukám oprávněného rodiče. Po nabytí zletilosti dítěte, tedy po dosažení 18 let věku, se výživné hradí přímo dítěti.
Kdo platí soud o dítě?
Za soudní jednání o poměrech k dětem se soudní poplatek neplatí. Náklady na znalecké posudky, zprávy psychologů, překlady a pod. hradí rodiče napůl. Náklady na právní zástupce si hradí každý rodič zvlášť.
Kontaktujte nás
Mgr. Martina Szwarcová, advokátka
Senovážné náměstí 978/23, 110 00 Praha 1 - Nové Město, Česko
Telefon: +420 776 105 670
e-mail: martina@ms-advokatka.cz
Mgr. Jan Szwarc, advokát
Zlatnická 1124/7, 110 00 Praha - Nové Město, Česká republika
Telefon: +420 603 288 571
e-mail: jan@js-advokat.cz