Svěřenský fond

Ideálním prostředek k zajištění správy, ochrany a zhodnocení Vašeho majetku, nebo k ekonomickému zajištění Vaší rodiny je svěřenský fond. Může sloužit např. k zajištění potomků, tak, aby jim byly vypláceny peníze nebo převáděn určený majetek po splnění podmínek stanovených zakladatelem, k podpoře nemanželského dítěte, k podpoře jiné anonymní osoby, k zachování fungování rodinné firmy po smrti zakladatele nebo jako ochrana majetku před případnými neúspěchy v podnikání a povinnosti uspokojit věřitele.

 

Svěřenský fond může sloužit také jako prostředek zajištění dluhu, kdy se do fondu vyčlení majetek, který bude po splnění podmínek uvedených ve statutu vyplácen/převeden na věřitele. Svěřenský fond může být využit i k podnikání (kdy hlavním účelem je dosažení zisku). Místo založení obchodní korporace lze tedy použít svěřenský fond. Velkou výhodou svěřenského fondu je právě anonymita vyčleněného majetku, kdy tento majetek není postižitelný (při splnění všech zákonných podmínek) exekucí nebo insolvencí. U tzv. dědických svěřenských fondů lze prostřednictvím tohoto institutu obejít tzv. nepominutelné dědice (zůstavitelovi děti a jejich potomky), kteří mají jinak nárok na povinný díl na pozůstalosti.

 

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Tento majetek se stává „ničím“, protože není ani majetkem zakladatele, ani svěřenského správce. Za určitých okolností může být svěřenským správcem také sám zakladatel. V takovém případě musí mít svěřenský fond dalšího správce, kterým je osoba třetí, a správci musí jednat společně. Občanský zákoník také umožňuje, aby byl svěřenský správce zároveň obmyšleným. Pokud tedy zakladatel chce mít i po vyčlenění svého majetku do svěřenského fondu nadále kontrolu nad tímto majetkem, může se ve statutu označit za svěřenského správce (za podmínky stanovení dalšího správce) a jako správce fondu s majetkem dále nakládat. Musí však dodržet podmínky a účel fondu vymezené ve statutu.

 

Do svěřenského fondu lze vyčlenit jakýkoliv majetek zakladatele, např. peníze, movité a nemovité věci, akcie nebo podíly ve společnosti, závod, apod. Zakladatel může vyčlenit ze svého majetku určitý majetek do svěřenského fondu, ale zároveň si může vyhradit právo k tomuto majetku, především právo na plody nebo užitky z vyčleněného majetku plynoucí. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem a na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není vlastnictvím správce, zakladatele ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

 

Zajímavá je právě otázka vlastnictví, kdy vyčleněním majetku dochází k anonymizaci vlastníka, jelikož takový majetek již není ve vlastnictví zakladatele (není tedy např. postižitelný exekucí), nýbrž ho spravuje v souladu se statutem svěřenský správce. Zákon však počítá s ochranou věřitelů i u svěřenských fondů, kdy podle § 1467 OZ platí, že účastní-li se svěřenský správce, zakladatel nebo obmyšlený činů sledujících úmyslné poškození práv zakladatelova věřitele nebo poškození svěřenského fondu, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Věřitel může navíc namítat tzv. relativní neúčinnost právního jednání vůči své osobě. Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

 

Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží ku prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Na druhou stranu dosahování zisku nebo provozování závodu nemůže být hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu.

 

Svěřenského správce jmenuje a odvolává zakladatel. Svěřenskému správci náleží plná správa majetku ve svěřenském fondu. Plná správa zahrnuje povinnost dbát o jeho rozmnožení a uplatnění v zájmu obmyšleného.

Zakladatel má právo jmenovat obmyšlené a určit jim plnění ze svěřenského fondu. Osoby obmyšlených může libovolně měnit nebo určit jiný způsob jejich určení. Obmyšlenými můžou být např. děti zakladatele, kdy jim svěřenský správce v souladu se statutem vyplácí určité odměny, nebo posílá prostředky na studia apod. Soukromý svěřenský fond je možné založit také za účelem dosažení zisku, kdy se do fondu vloží např. akcie nebo podíly v obchodní společnosti nebo nemovitosti. Dividendy, zisky z podílů a nájmy jsou ziskem svěřenského fondu, ze kterého jsou pak vypláceny obmyšleným.  Obmyšleným může být jak fyzická, tak právnická osoba.

 

Z daňového hlediska se na svěřenský fond hledí jako na právnickou osobu a jeho zisky podléhají dani z příjmu právnických osob. Příjem obmyšleného ze zisku svěřenského fondu je pak předmětem srážkové daně ve výši 15%. I zde však platí výjimky a to pro případ, že obmyšlený je příbuzným zakladatele v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, nebo je zakladatelem osoba, se kterou obmyšlený žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Pokud se ale jedná o příjem z majetku fondu (nikoliv ze zisku), pak je na tento příjem nutné pohlížet jako na dar.

Pokud jde, v případě vyčlenění nemovitosti do svěřenského fondu, o daň z nabytí nemovité věci, dani podléhá pouze úplatné nabytí. Pokud je tedy převod do svěřenského fondu bezúplatný, pak takové nabytí majetku dani nepodléhá.

 

Podle zákona o účetnictví, je svěřenský fond účetní jednotkou a je povinný vést účetnictví. Za vedení účetnictví odpovídá svěřenský správce.

Podle zákona o katastru nemovitostí se ohledně nemovitostí vložených do svěřenského fondu do katastru zapisuje tzv. správa svěřenského fondu a osoba svěřenského správce. U majetku ve svěřenském fondu se jako vlastník uvádí svěřenský správce.

Pokud jde o finanční náročnost založení svěřenského fondu, vše záleží od hodnoty vyčleňovaného majetku. Ten se totiž zapisuje do statutu, který je nutné sepsat ve formě veřejné listiny (notářského zápisu). Za sepis notářského zápisu náleží notáři odměna ve výši stanovené prováděcími předpisy k notářskému řádu (Vyhláška MS č. 167/2009 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví). Pokud je hodnota vyčleňovaného majetku např. 100.000,-Kč, odměna notáře by byla 2.000,-Kč + DPH. Pokud by ale hodnota majetku byla např. 60.000.000,-Kč, byla by odměna notáře 74.800,-Kč + DPH.

 

Vysokým počátečním nákladům se však lze vyhnout. Zákon pro založení svěřenského fondu nestanovuje povinnost vyčlenit nějakou konkrétní sumu, jako tomu bývá u obchodních korporací a proto lze do fondu při jeho vzniku vložit např. pouze 100,-Kč. Další majetek může být do fondu vkládán např. jako dar. Tady je pak ale namístě zamyslet se nad daňovými aspekty, kdy takový dar bude podléhat dani z příjmu právnických osob. Z daňového hlediska se svěřenský fond nejeví nikterak výhodnější oproti jiným formám podnikání, jistě ale má, při dobrém úmyslu zakladatele, velice široké využití.